Žákovské knížky

Zápisy v žákovských knížkách jsou tradičně považovány za klenoty české literatury. Pár průměrných zápisů pro osvěžení paměti:

Lže a schválně uvádí jiné letopočty.

Hodil mokrou houbu po učitelce a ta po dopadu na zem udělala loužičku.

Váš syn nevhodně dokazuje svou sílu při pracovní výchově tím, že utahuje děvčatům svěráky.

Nedovolený vstup do školy.

Při vyučování bouchá pytlíkem.

Dívá se na mě skrz zelené prusvitné pravítko a směje se mi, že jsem zelený.

Dává pořád pozor, jestli dávám pozor, a když si myslí, že nedávám pozor, tak nedává pozor.

Bez dovolení padá ze židle.

Napovídá nedovoleným způsobem.

Zlomil zeměpisnou mapu o hlavu spolužáka. Plátno to nevydrželo, je nutné opravit rám.

Bije spolužačku deštníkem, ač není jeho.

Pravidelně chodí do školy nepravidelně.

Snědla pomůcky na výtvarnou výchovu.

Olizuje temperové barvy a diví se, že pak zvrací.

Běhá po zdi.

Nepíše si co říkám, píše jen to, co potřebuje.

Zařval: "nálet na blbý" a pustil mi na nohu kovadlinu.

O přestávce hrubě kopal do dveří a když byl napomenut, kopnul si drze ještě jednou.

Pořád se hlásí.

Plival na schodišti na níže postaveného učitele vyššího ročníku, čímž snížil jeho vážnost.

Ohrožoval spolužáky nožem, který potřeboval až na třetí vyučovací hodinu.

Smrká mi do výkladu.

Svým zpěvem umýslně ruší zpěv.

Neustále se baví a odmítá mi říct o čem.

Vylezl na okno a tam se usadil.

Při písemce vnucuje spolužačce nápovědu.

Rozbil okno a vymlouval se, že nemůže dýchat.

(Ani já nejsem tak hloupý abych nevěděl, že ve skutečnosti je všechno jinak. Například jedna z učitelek našich dětí nám prozradila, že poznámky zásadně nepíše, neboť dle jejích slov dá strašnou práci napsat poznámku tak, aby nevypadala legračně. A rozhodně tato stránka není míněna jako výsměch učitelům nebo znevažování učitelského stavu. Naopak se domnívám, že se náš stát chová k učitelům dost hanebně a následky si za pár desetiletí poneseme všichni.)



Zpět na zájmovou stránku Ondřeje Šipra.

Back to the hobby page of Ondrej Sipr.